Proč vývojáři odcházejí z IT firem

Brzy tomu bude rok, co jsem odešel z IT firmy, ve které jsem pracoval 13 let. Bylo to pro mě dost zásadní rozhodnutí a proto jsem si chtěl své důvody pro odchod porovnat s názory ostatních “nespokojenců”. Poptal jsem se komunity na devel.cz, jaké (by) byly jejich důvody pro odchod z firmy. Díky Jirkovi Kneslovi jsem také mohl nahlédnout do výsledků ankety o programátorské práci snů.

Nakonec vznikl tento příspěvek jako kompendium názorů několika desítek lidí z IT a jejich pracovních potřeb. Mohl by se stát checklistem pro ty, kteří programátory zaměstnávají a chtějí si je i do budoucna udržet.

Dvě skupiny vývojářů

Zřejmě má smysl rozdělit vývojáře do dvou logických skupin. Do té první by patřili lidé, kteří do práce chodí proto, aby něco vydělali a nemají potřebu se neustále učit nové věci. Ve své práci používají několik technologií a jazyků, které mají zvládnuté buď dobře nebo špatně. Mají každopádně své zaběhlé pracovní postupy a tyto postupy neradi mění. Mají pouze nonIT koníčky a doma počítač zapínají spíš pro zábavu než kvůli práci. Jsou to programátoři usedlíci.

Do druhé skupiny patří všichni ti, pro které je programováni víc než jen práce. Je to jejich vášeň a návyková droga zároveň. Nová technologie, nový jazyk nebo nový projekt v jejich těle vyvolávají příjemné chvění. Chtějí klouzat po technologické vlně a pořád se zlepšovat. Jejich počítače pracuji na plný výkon v práci i doma. Takoví programátoři jsou nadšení dobyvatelé nových technologií.

Každá skupina programátorů má své místo v oboru a je potřeba je obě respektovat a jejich případných předností využívat. Od práce, kterou jsou ochotni dělat usedlíci, by dobyvatelé rychle utekli. Naopak šikovní dobyvatelé obvykle zvládají novátorské úkoly s mnohem větší elegancí.

Atraktivita práce

Pracovní stereotyp působí jako infekce na motivaci a pracovní výkonnost. Programátorskou senilitu zajistí práce na dlouhodobém a nezajímavém projektu, ve kterém se navíc používají zastaralé technologie. Úplné peklo je pak udržovat legacy systém, jehož technologický dluh se rovná dvacetileté hypotéce. Dobyvatelé preferují raději pestrost krátkodobých projektů než pracovní agónii těch dlouhodobých. Firmy by měly být aktivní a hledat technologické výzvy pro nové projekty, díky kterým by využívaly a zvyšovaly potenciál svých lidí.

Profesní růst

Atraktivní pracovní náplň zřejmě podněcuje profesní růst. Firmy by navíc měly investovat do smysluplného školení lidí a podporovat firemní kulturu sdílení znalostí. Nabízet nějakou formu innovation time. Akceptovat, promýšlet a případně realizovat nápady na zlepšení od všech členů týmu. Skvělé je mít v blízkosti člověka, který v něčem vyniká a inspiruje ostatní. Firma by také měla vytvářet zdravou úroveň pracovního stresu, která napomáhá udržovat pracovní tempo a nutí lidi ke zlepšování. Na pocit sebeuspokojení už doplatilo hodně lidí i neexistujících firem.

Smysl práce

Dělat na projektu, kterému člověk nevěří, je demotivující. Rádi děláme práci, která přináší business value a na konci které najdeme spokojené uživatele. Ten pocit je někdy lepší než připsání výplaty nebo proplacení faktury na účet.

Zaručeným znechucovadlem práce je přeprocesované korporátní prostředí, ve kterém trávíte více času na poradách a řešením byrokracie, než samotnou činností, která vás baví.

Kvalita práce

Za svoji práci se nechceme stydět. Rádi bychom dodali produkt, který má vysokou vnitřní i vnější kvalitu. K životu programátora to sice patří, ale trávit příliš mnoho času bug huntingem je otrava. Pokud je produkt dlouhodobě ve špatném stavu, frustrace a stres se zvyšuje.

Je potěšující, kolik lidí z ankety preferuje prostředí, ve kterém se pracuje agilně, píšou se testy, dodržují se pravidla čistého kódu, zásady dobrého návrhu, apod. Na základě svých zkušeností totiž zjistili, že práce v takovém prostředí je baví a působí pozitivně na jejich nervový systém.

Mezilidské vztahy

Nakonec stejně nejčastějším důvodem pro odchod z firmy bývají samotní lidé, kteří znepříjemňují pracovní dobu. Ztráta důvěry k nadřízenému, nevhodné chování kolegů, nerespektování osobnosti a názorů, ponižování nebo osobní antipatie. Čím větší firma, tím větší procento “zmrdovosti”. Hodně programátorů proto z těchto důvodů preferuje menší firmy nebo volnonožství a práci na kontrakt.

Dobrotu také nedělá mix dobyvatelů a usedlíků v jednom vývojovém týmu. Mentální založení obou skupin je natolik odlišné, že nebudou mít zřejmě příliš společných tmelících prvků.

Rádi pracujeme s lidmi, se kterými jsme zároveň přátelé. Nemáme s nimi komunikační problém a máme naopak vzájemnou důvěru. A taková přátelství se mohou vytvořit třeba na teambuildingových akcích nebo při párovém programování.

Projektové řízení

Špatné projektové vedení může demoralizovat tým a úplně otrávit práci. Snem programátorů jsou firmy typu flat organization a self-managing týmy. Hierarchie není vrstvená a nešéfují lidé odtržení od reality skutečné práce. Lídry týmů jsou ti pracovně nejschopnější, kteří pracují po většinu času s ostatními.

Programátoři nemají rádi přílišný stres před dokončením projektu. Proto nemají rádi ani vodopádové vývojové procesy. Preferují naopak agilní postupy, při kterých dostávají informaci o stavu projektu ihned a během celého trvání projektu. Práce se tak dají lépe řídit a ve výsledku nejsou tolik stresující.

Férovost firmy

Férová firma dodržuje zákony, platí licenční poplatky, nepodplácí při výběrových řízeních, nevykazuje neprováděnou práci, nedodává odfláknuté produkty, nezneužívá evropské fondy, komunikuje otevřeně, platí včas závazky vůči zaměstnancům, atd. Férové firmě se dá prostě věřit. Férová firma přitahuje férové zaměstnance a vztahy se zákazníky zakládá na vzájemné důvěře. Naopak, nedá se očekávat, že v neférové firmě budou lidé spokojení.

Pracovní podmínky

Mít dobrý kávovar je v IT základ. Firmy nesmí zapomínat pravidelně upgradovat HW tak, aby nebyl slabým místem vývojářovy činnosti. Měl by mít k dispozici dobré SW nástroje, aby jeho práce byla efektivní a ne stereotypní. Pro dlouhodobý dobrý zdravotní stav programátora je nesmírně důležitá kvalitní židle, (pokud možno polohovací) stůl, ergonomický monitor, klávesnice, myš, apod.

Problém je mnohdy náročné dojíždění. Stále více lidí hledá kombinovaný home-office režim. Pak je však potřeba vyřešit specifika remote komunikace a organizace práce. Zpestřením pracovní rutiny může být občasné digitální nomádství a vzdálená práce z nějakého atraktivního místa.

Peníze

Peníze si možná nezaslouží být jako poslední téma. Ale věřte nebo ne, pro mnoho programátorů dobyvatelů není finanční ohodnocení v TOP3 jejich seznamu nejdůležitějších pracovních požadavků. Ten, kdo již dříve měnil práci z nefinančních důvodů, tomu jistě rozumí. Být totiž dobře zajištěný, ale přitom nespokojený programátor, není žádné terno.

Co si o tom myslíte vy?